České království bylo ve středověku pokryto převážně listnatými stromy často úctyhodných rozměrů. V dutinách těchto lesních velikánů nacházeli kromě ptáků své útočiště i lesní včely, předchůdkyně naší dnešní včely medonosné. 

Od nepaměti se lidé žijící v blízkosti těchto míst, kterým se říkalo brtě, snažili včelám jejich sladké dílo odebrat a využít pro svou potřebu. Lidem, kteří se tímto způsobem živili, se říkalo brtníci. Přibližně v desátém století začíná přesun brtí k obydlím člověka a začíná se s domácím chovem včel. Původně přírodní dutiny ve stromech začal člověk nahrazovat umělými, kdy ve vhodném špalku vydlabal prostor a otvor pro výlet včel a špalek zakryl doškovou nebo šindelovou střechou. Dřevo má výborné izolační schopnost a díky tomu se včelám v takto vytvořených úlech dobře žilo. Produkce jednoho včelstva byla výrazně nižší než dnes, protože muselo včelstvu zbýt vždy i dost potravy na zimu a zároveň se med lisovat z pláství, čímž došlo k jejich zničení. 

V sedmnáctém století se začínají objevovat kláty – vyřezávané úly s různými ornamenty, postavami svatých či lesních zvířat. A protože je v současnosti moderní vracet se ke kořenům, rozhodl se i jeden z našich členů společně s manželkou k 15. výročí svatby pořídit pro své včely vyřezávaný klát.

Od myšlenky po realizaci to byla několikaletá anabáze. Nejvíce času stálo shánění vhodného kmene. Nakonec se zadařilo sehnat kmen Topolu Černého o průměru 130 cm, který padl za oběť modernizaci silniční sítě. Oříškem byla i přeprava kmene o odhadované váze 3 t, která se díky ochotným lidem podařila.

A nakonec samozřejmě sehnat řezbáře, který by si takto velké dílo vzal na starost. Štěstí se na nás usmálo v podobě pana Řezbáře (schválně píši velké Ř) Jiřího Šindeláře, který byl pro tento klát přidanou hodnotou. Původně býval strojvůdcem, který svým zásahem zachránil v roce 2008 nespočet lidských životů svou rychlou reakcí na most padající ve Studénce před vlak, který řídil. Následně byl ve Stránčicích, kde bydlí 8 let starostou. A nyní, kdy je v důchodu, se uvolil poprat se s největší řezbářskou výzvou, která před ním kdy stála. Od zadavatele dostal volnou ruku s prosbou o zachování včelařské tématiky. Klátu se věnoval úctyhodných 185 hodin v průběhu měsíců března – května 2022. 

K vyřezávání používal motorovou pilu, řezné kotouče a dláta. Velké množství času strávil nad vymýšlením motivu zaměřeného na včelařskou tématiku. První co bylo důležité, bylo zohlednit tvar a velikost kmene. Prováděl spoustu náčrtků přímo na kmen a mazal a načrtával a mazal a načrtával. Následně postupně prováděl odstraňování dřevěné masy motorovou pilou do hrubých obrysů požadovaného vzhledu. Jemnější tvarování bylo výsledkem práce s řetězovým kotoučem na úhlové brusce. A nakonec přišla ke slovu náročná práce s dláty, která bylo nutné vzhledem ke struktuře dřeva často brousit. Finální úprava byla provedena pomocí opalovací pistole, aby holky medvědice měly krásný kožich. A výsledek, který se opravdu vydařil, můžete posoudit na přiložených fotografiích.

Klát čeká před usazením včel ještě mnoho práce. Je třeba jej ošetřit proti hnilobě, růstu hub a naimpregnovat ekologickými přípravky, které neškodí včelám a životnímu prostředí, aby dělal svému okolí radost po co největší dobu.A pak již jen doufat, že včely v klátu najdou spokojené bydlení na mnoho dlouhých let. 😊