“Není na světě bylina, aby na něco nebyla”, tak je plné znění starého českého přísloví.

Některá rostlina je pro zdraví, některá je dobrá do polévky a některá je přínosná pro včely. Samozřejmě využití je celá řada, ale co je nejlepší, když se tyto vlastnosti skloubí. Rostliny vhodné pro včely nazýváme medonosné neboli včelařské rostliny. Ty jsou životně důležité nejen pro prosperitu a přežití včely medonosné, ale i ostatních opylovatelů jako jsou včely samotářky, čmeláci a motýli. Pěstováním těchto rostlin může každý výrazně přispět k ochraně celé populace hmyzu, který je klíčový pro opylování řady plodin. Kvůli změnám klimatu, ztrátě přirozeného prostředí a znečištění, klesají počty opylovatelů. Vysazování vhodných rostlin je jednoduchý způsob, jak přispět k řešení tohoto problému. Navíc podpořený hmyz s opylovacími vlastnostmi zvyšuje celkově zemědělské výnosy a pomáhá udržovat ekologickou rovnováhu, což je nezbytné pro přežití mnoha druhů rostlin a tím i života na naší planetě. V neposlední řadě může výběr pěstovaných medonosných rostlin obohatit nejen naší kuchyni, ale i lékárničku. V rámci vzdělávání se někteří z nás včelařů zúčastnili přednášky na toto téma, kterou pořádal spřízněný Včelařský spolek pro Prahu 6 a 7, a měla název “Pěstování okrasných a léčivých trvalek a jejich využití nejen pro včely”. Ing.Markéta Hrnčířová z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, nás ve zkratce provedla světem trvalek se zmiňovanými vlastnostmi. Jednalo se o trvalky méně známé, ale u nás již pěstované a ve vybraných zahradnictvích či farmách dostupné. Např. www.zahradnictvispomysl či www.kotvicnikovafarma, byly často doporučovaným zdrojem. Přednášející odbornice se obracela i na zdroj knižní a to publikaci od RNDr. Václava Švanberka “Včelí pastva, rostliny známé i neznámé”, kdy krom přírodovědného vzdělání, je autor i zkušeným včelařem.

 Takže nyní všichni absolventi přednášky sháníme agastache fenyklovou, kozinec blanitý, který je dobrý pro psychickou odolnost. Horník syrský, angínovník čínský, pazvonek chloupkatý, odolný i v 700 m nadmořské výšky či marulku lékařskou, která je jednou z posledních zdrojů potravy pro včely až do listopadu. Toužíme i po rozchodnici růžové, jirnici modré, z které se využívá sliz jako lék pro problémy s tlustým střevem a včelám dává pyl a nektar až do konce srpna. A takový šišák bajkalský nebo skorýš klasnatý by v našich zahrádkách také neměl chybět, neboť prospěje nám i včelám.

  Klíčová pro včely je tedy rozmanitost druhů a jejich rozložení v čase. Po jarním květu ovocných stromů přichází doba květu letniček, trvalek a léčivých bylinek, které mohou zdobit naše zahrady, balkony a terasy až do podzimu a dík vhodnému výběru mohou včelám poskytovat potravu po celou dobu jejich aktivního roku. Každý z nás může přispět “svojí troškou do mlýna”promyšleným výběrem rostlin a jejich výsadbou. Je to jednou z cest, jak podpořit místní ekosystém a přilákat všechny opylovatele jako jsou včely, čmeláci či motýli.

Tak sázejte, pěstujte a usmívejte se! Ať je nám na naší planetě dobře. Vaši říčanští včelaři