Med vyrábějí včely z nektaru z květů,který smíchají s vlastními výměšky a pak jej nechají zrát v plástvích. 

Je to směs vody (maximálně 18%) a cukrů. Při rozboru najdeme v medu sacharózu, glukózu, fruktózu, dextrin, vitaminy a fermenty. Obsahují vonné esence z květů, které mu dodávají chuť a také stopy pryskyřice, pylu a minerální látky. Med dodává energii potřebnou pro životní funkce a to jak včelám, tak i lidem. Má vysokou energetickou hodnotu a je rychle stravitelný. Je antiseptický, má uklidňující

a antioxidační účinky. Pomáhá při nespavosti, zažívacích potížích, podrážděném krku a některých

jaterních onemocněních, posiluje srdce, cévy,s nižuje krevní tlak a celkově posiluje obranyschopnost organismu. Je s oblibou používán v řadě odvětví-kosmetickém, potravinářském, lékařském,uměleckém a hlavně téměř v každé domácnosti. Při správném skladování vydrží med se svými plnohodnotnými vlastnostmi jakkoli dlouho. Je to díky jeho chemickému složení, jež nedovolí v něm přežívat různým bakteriím. No a v takovém výčtu superlativ bychom mohli pokračovat téměř do nekonečna. Není divu, že byl med od nepaměti považován za pokrm bohů, studnici mládí, moudrosti a nesmrtelnosti.Věda později dokázala,že tyto domněnky nebyly daleko od pravdy.

Ale cesta medu na náš stůl je docela náročná. Především pro včely samotné (vždyť pro 1 kg medu navštíví včely 5 milionů květů a na naplnění jedné čajové lžičky medu pracuje po celý jejich život 12 včel!) Zároveň je náročná i pro včelaře o ně pečující. Medobraní je vrchol a odměna za celoroční péči. I když vybrat rámky s medem z medníku, který je určen  včelaři (správný včelař se se včelami o med dělí), odvíčkovat z obou stran, vytočit v medometu a rozlít do sklenek dá také dost práce. Med se vytáčí (vymetá) obvykle 2krát, někdy i 3krát ročně. Na konci května, po hlavní snůšce, v půlce července a někdy i koncem léta, je-li poblíž některá pozdně kvetoucí nektarodárná rostlina (např. pole slunečnice, svazenky, jetelu inkarnátu, větší množství břečťanu, medovice v lese, atd.) Med může být jednodruhový nebo smíšený, což je nejběžnější. Liší se barevně, chuťově i konzistenčně ale díky vysokému obsahu cukru téměř každý časem ztuhne, což je známka kvality a pravosti. Ale např.akátový med zůstává tekutý a i medovicový téměř necukernatí. Je to z důvodu nižšího obsahu cukru. Medová konzistence se může upravit tzv.pastováním-mícháním za studena se naruší jeho struktura a on zůstane v máslové trvalé konzistenci. Cena medu se různí rok od roku a i s ohledem na místní snůšku.

To, co se nemůže sebelepší péčí o včely ovlivnit a má vliv na množství medu, je počasí. Co včely  nenasbírají v době největšího rozkvětu v květnu či začátkem června v podobě květového medu, to 

těžko po zbytek léta doženou. Poslední roky si příroda z jara s námi i se včelami zahrává všelijak.

Váhavé jaro či naopak překotný nástup tepla a pak ochlazení, nebývale studené noci atd.,to vše má

zásadní vliv na včely a jejich snůšku. A to málo, co stihnou během nárazově ideálních dnů nasbírat,

spotřebují pro svoji energii aby nezahynuly. Dlouhodobě špatné je to i s medovicovým medem, který se naopak objevuje až během pozdějšího léta. Ten pochází ze sladkého cukernatého výměšku mšic, žijících na jehličnanech.Včely tyto jejich výměšky sbírají jako nektar a stejným způsobem v úlu přeměňují v med.

Je  tmavé barvy, voní po pryskyřici a je velmi žádaný pro svoji vysokou energetickou hodnotu a nízkou cukernatost. Bohužel, důsledkem ekologické katastrofy v podobě kůrovce, ničícího plošně jehličnaté lesy,

mizí tento zdroj pro včely závratnou rychlostí.

Tyto všechny okolnosti se přirozeně odrážejí na nižším výnosu a tím pádem vyšší ceně medu a ten se stává velmi vzácným přírodním produktem. Proto se nemračme na včelaře, od kterého kupujete med, zvýší-li cenu oproti předchozímu roku. 

A važme si  medu, hlavně včel a lidí o ně pečující.