Co znamená „včelí pastva“? Jak k ní můžeme přispět?

 Včely jsou přísnými vegetariány. (ve světě se najdou vyjímky)

Celou výživou jsou odkázány na rostliny.

Od časného jara do podzimu navštěvují květy a sbírají z nich pyl a nektar. Proto jsou často rostliny zmiňované jako pylodárné, či nektarodárné v souvislosti se včelami.

Pyl sbírají na prašnících květů rostlin a je pro včely zdrojem bílkovin, vitamínů, minerálů a všech možných dalších složek potravy, obvzlášť důležitých pro vývoj včely od larvy po dospělost. Ne nadarmo se ve včelařské terminologii říká pyl=včelí chléb.

Zároveň poskytují rostlinám cennou službu – opylení jejich květů. Takzvaných opylovačů je v přírodě celá řada, motýli, čmeláci, včely samotářky, ale včela medonosná (Apis meliffera) je jedna z nejvýznamějších.

 Medonosná proto, že kromě pylu sbírá buď bektar z květů, což je sladká šťava s obsahem látek důležitých pro její zdraví. Dále také medovici z povrchu listů a jehličí lesních dřevin, kterou tam produkuje stejnokřídlý hmyz na nich žijící (mšice, puklice, červci, atd.). Z obojího složitým biochemickým procesem ve vlastním těle vytváří med, kterým se živí. Pyl přináší pro své společenství do úlu ve formě pylových rousků (barevné bambulky na 3.páru nohou, viditelné pouhým okem). Nektar a medovici v medném váčku svého těla. Vše posléze ukládá do buněk v plástu úlu jako do zásobárny.

 Úspěch celého procesu ovlivňuje několik faktorů. Pestrá skladba rostlin, jejich množství a počasí.

Rostliny ve volné přírodě a počasí sice neovlivníme, ale pestrost a množství rostlin pylo a nektarodárných, alespoň na našich zahradách, ovlivnit můžeme a tím přispět.

 Je třeba dbát na to, aby na zahradách stále něco kvetlo. Není nutné pěstovat jen trávník, který sekáme každý týden.Vzorem nám mohou být, mimo kvetoucích rostlin na záhonech, klasicky obhospodařované louky, sekané 2x ročně. Taková louka je nejen krásná v době květu, ale je zdrojem velmi bohaté nabídky pylu a nektaru pro včely. Takovu louku, či loučku je možné si vypěstovat i u domu. Nejvhodnější termín založení „květnaté louky“ je jaro a podzim. Zakládáme jí na čístý, připravený pozemek, ne do trávníku. Osiva pravých květnatých luk nemícháme s travním semenem. Louka kvete druhým rokem po výsevu.

                                                           Vaši říčanští včelaři na www.vcelyricany.cz