“Když včely v lednu vyletují, to nedobrý rok ohlašují.”

Tak praví staré české rčení. 

Předpokládejme, že je to myšleno v souvislosti s množstvím medu a úrody vůbec. 

S největší pravděpodobností včely vyletovat z úlů v lednu uvidíme, ale neděsme se! 

Vzhledem ke všem klimatickým změnám, ke kterým od vzniku této pranostiky došlo, musíme k ní přistupovat s rezervou. Včelaři zajásají, když vidí, že včely v lednu stále žijí. 

Vždyť podzimních úhynů včelstev si celoplošně zažíváme dost každým rokem. 

Stává se to v důsledku nemocí včel, konkrétně varroázy, nepodchycené během léta.

V lednu sice ještě není vyhráno. Jarních úhynů včel bývá také požehnaně. 

To se ještě péčí včelaře dá často ovlivnit, například dodáním zásob.

Ale trochu pozitivněji do nového (člověčího) roku!

Včelí rok totiž začíná už v ranném podzimu v tzv. podletí = srpen /září. 

To se včelstva intenzivně připravují na zimu vlastní regenerací (vylíhnutím zimní generace včel, které přežívají celou zimu), upevněním zásob, vyhnáním trubců ze svého společenství, přerušením kladení vajíček matkou. To jsou jejich přirozené postupy, jejich zákonitosti. 

Na včelaři pak je kontrola stavu včelstev, regulace zásob, podzimní léčení a zajištění klidu na včelnici. V jaké kondici včely zazimuje, v takové je na jaře najde.

Včely pak zimují v menším množství semknuty v pevném chumáči kolem matky a posouvají se v úle po rámcích se zásobami, které jim dodávají energii a díky ní přežívají. 

Teplotu v chumáči udržují kolem 34’C, i když venku “mrzne, až praští.”

Nespí, jen jedou v úsporném režimu. Jakmile se venkovní teplota, kdykoliv během zimy, začne pohybovat kolem 10’C a slunce zasvítí na úly (i třeba v lednu) , včely začnou vylétávat ze zúžených česen. Hledají vodu a zároveň si vyprazdňují výkalové váčky, což je pro jejich zdraví velmi důležité. Daleko se nevzdalují. A když, stává se jim to osudným. 

Jejich čas ještě nenastal. Ten začne až v další etapě včelího roku v tzv. předjaří = únor / březen, jakmile rozkvetou olše, lísky, vrby, sněženky, bledule, čemeřice, jaterníky a další pylodárné rostliny kvetoucí brzy z jara. 

A co má na práci včelař v období zimního klidu včel? 

Krom přípravy úlů a voskových mezistěn pro jarní rozvoj včelstva, monitorování včelnice v zimním období, třeba i ochutnávání medoviny a také sebevzdělávání, na které je ideální čas.  Nejde jen o vzdělávání se v oblasti života včel jako takových, ale i v globálních souvislostech života hmyzu na Zemi.  A nemusí se v tomto ohledu sebevzdělávat jen včelaři, ale každý, komu není budoucnost lhostejná. Nejen s ohledem na med a medovinu.

Např. získáváním informací a následným praktikováním výsevu a sadby pylo a nektarodárných rostlin, může každý přispět ke zdroij pastvy nejen včele medonosné, ale i dalším opylovatelům, a tak zachováním jejich života udržet rovnováhu v přírodě. 

Je to na nás!

Přejeme Vám DOBRÝ celý rok 2026!